Voda je pro veškerý život na Zemi nezbytná.  

Je to zásadní stavební kámen všech žijících organismů:  lidí, živočichů i rostlin.  

Voda, a zejména sladká voda, je důležitým zdrojem,  kterému je třeba porozumět a chránit jej.  

V této sérii videí budu mluvit o vodě, která není vidět.  

Řeč je o vodě pod povrchem, které říkáme podzemní.  

Podzemní voda je součástí většího koloběhu vody.  

Déšť se vsakuje hluboko do půdy a stává se z něj podzemní voda.  

Ta poté proudí pod povrchem a znovu se dostává  do řek, jezer a oceánů  Z těchto vodních ploch se následně vypaří, vytvoří mraky  a vrátí se zpět ve formě srážek.  

Pojďme si vysvětlit, co se s vodou děje, když déšť spadne na zem.  

Část se odpaří přímo z povrchu jako voda v plynném skupenství.  Zbytek se vsákne do půdy.  

Odsud ji velmi pravděpodobně nasají kořeny různých rostlin.  

Díky procesu transpirace se voda z listů vrátí zpět do atmosféry.  

Voda, která se kořenům vyhne, pokračuje dále  a stává se z ní podzemní voda.  

Voda proteče póry v písčité půdě.  

Nejdřív postupuje víceméně vertikálně, neboť je přitahována gravitací.  

V určité fázi se nashromáždí tolik vody,  že se mezery mezi jednotlivými zrnky kompletně zaplní.  

Je to hezky vidět na této vodě, do níž jsem přidal červené barvivo.  

V tomto okamžiku naše kapka dosáhla nasycené hladiny podzemní vody.  

Voda ze srážek, která tvoří novou podzemní vodu,  se nazývá infiltrace.  

Infiltrace může být v suchých oblastech téměř nulová.  

V oblastech bohatých na srážky však dosahuje až jednoho metru.  

My se nyní nacházíme v Dánsku, kde je infiltrace asi 10 centimetrů za rok.  

To se rovná přibližně 100 litrům na metr čtvereční.  

Od této chvíle se voda nepohybuje díky gravitaci,  ale přesouvá se tam, kde je nižší tlak.  

Voda se proplétá mezi částicemi v půdě,  proniká hluboko pod povrch  a nakonec se obloukem vrací do řek, oceánů nebo jezer.  

Podzemní voda vystupuje  na povrch kolmo vzhůru. 

Díky přetlaku se voda dostává  do dna jezer a potoků.  

Také může vyvěrat přímo na povrch a vytvářet přirozený pramen.  

Tento pramen uprostřed Dánska pomalu přerůstá do říčky,  která se po 160 kilometrové cestě dánskou krajinou vlévá do moře.  

Prameny jsou často velmi daleko od místa,  kde se voda vsákla do země.  

Příkladem jsou oázy v poušti.  

Pojďme se zaměřit na hladinu podzemní vody.  

Ne vždy se totiž nachází pod povrchem.  

Můžeme ji v přírodě vidět na mnoha místech.  

Jsou to řeky a jezera.  Například jezero za mnou představuje hladinu podzemní vody,  která protíná místní krajinu.  

Jak stará podzemní voda je?  To může být dost různé.  Pokud se voda nevsákne hluboko a brzy se dostane na povrch,  může jí cesta půdou trvat několik dní, ale i let.  

Jinde však voda prosákne do hloubky a její cesta tedy trvá déle.  

Taková voda může poté být klidně i tisíce let stará.  

V Dánsku, kde se nyní nacházíme, je pitná voda stará  zhruba 5 až 50 let.  

Ale máme i několik hlubokých vrtů, z nichž čerpáme vodu starou několik tisíc let.