Snadný přístup k vodě mění životy ugandských vesnic

Situace

Vesnice Bugoba ( 10 000 obyvatel) se nachází v oblasti Buikwe v kopcích nad jezerem ViKtoria v Ugandě.  Z města Jinja do Bugoby to trvá to asi hodinu autem s pohonem čtyř kol. Jezero se nachází na dně dlouhého, svažujícího se svahu - asi půl hodiny pěšky od vesnice.

Když Annet Kasukya přišla do Bugoby, aby si vzala svého může rybáře, stala se jednou z mnoha žen a dívek, které chodily po svahu, aby naplnily 20 litrové kanystry vodou. Pak je odnesla domů na vaření a mytí.

"Nejdřív jsme si mysleli, že voda je v pořádku, protože jsme ji používali už dlouho," říká Annet Kasukya. "Potom ale člověk onemocněl a myslel si, že za to mohou komáři." V komunitě byli lidé vždy nemocní. Můj soused zemřel na bilarzii. Měl oteklý žaludek. Nevěděli jsme, že je to voda z jezera, co to způsobuje. "

Její prvorozená dcera Hanifa, nyní šestiletá, měla těžký průjem. "Utráceli jsme mnoho peněz a snažili jsme se její stav zlepšit," říká Annet. "Ona byla tak dehydratovaná. Téměř jí to vzalo život. "

Někteří vesničané si mysleli, že kdyby vzali vodu z hloubi jezera, byla by čistší. To přineslo další nebezpečí jako utonutí a napadení krokodýly. "Jezero nebylo vůbec dobré," říká.

Byla zde studna, ale to bylo dvě až tři hodiny pěšky po cestě opačným směrem a její voda nebyla spolehlivě bezpečná. Druhou alternativou bylo koupit vodu od místních dodavatelů vody. Ti prodávali ve vesnici během dne vodu za 500 ugandských šilinků (0,15 USD) za kanystr.

"Bylo to drahé. Nemohli jsme si to dovolit." říká. "Když jsme onemocněli, investovali jsme hodně do zdravotního ošetření našich dětí a dokonce i sebe samých. Neušetřili jsme žádné peníze, které by nám pomohli zlepšit náš každodenní život.

"Jezero bylo kdysi dobrým zdrojem vody, ale v průběhu času průmyslový rozvoj a populační růst přinesl znečištění," vysvětluje Kigongo Mathaas, Buikwe District Chairperson. "Obce u jezera čelily rostoucímu počtu nemocí přenášených vodou, vyšší úmrtnosti zejména u dětí, vysokým účtům za lékařskou péči a klesající pracovní době. To spustilo negativní spirálu chudoby a zpomalilo růst malých dětí. To nebylo žádoucí pro jednotlivé domácnosti ani pro oblastní samosprávu. "

V této oblasti nebyla přítomna žádná nevládní organizace a nově vytvořený obvod Buikwy neměl finanční prostředky na vrtání vrtů a plánování vodovodní infrastruktury.

Island se zapojuje

V roce 2015 zahájilo velvyslanectví Islandu - sídlo v hlavním městě Ugandy v Kampale - výzkum potřeb vodního, sanitárního a hygienického programu (WASH) v Buikwě na žádost krajské vlády.

Murice Ssebisubi, vedoucí programu ambasády, identifikoval 39 vesnic podél pobřeží. Odtud konzultanti posoudili celou oblast. "Největším problémem, který zjistili, bylo to, že neexistuje žádná čistá a bezpečná voda," říká. "Za druhé, neexistovala žádná sanitární zařízení. Všechno bylo otevřené znečištění fekáliemi. Kanalizace neexistovala. "

Co se týče vodních systémů, tým na Islandu začal studovat různé možnosti na trhu. "Chtěli jsme něco, co by nám poskytlo skutečnou hodnotu za peníze a zároveň zajistit, aby systém mohl čerpat a  lidé nepřestali mít vodu, což je krev komunity."

Tým navštívil několik různých off grid systémů (bez napojení na centrální vodovodní nebo kanalizační síť) ve venkovské Ugandě. Každý z nich měl své specifické problémy - např. ty, které používaly hotovostní operace. "Někdo peníze vybral a zmizel.  A pokud došlo k havárii čerpadla, někdo prostě přišel a vzal si ho, "říká.

Jinde voda tekla 6 měsíců a pak zdroj vyschl. Někde byl problém se správou příjmů apod.

Řešení: Vodní systém Grundfos Lifelink

Všechno se to změnilo, když tým Maurice navštívil systém na solární pohon AQtap "vodní bankomat ATM" 'v Kikondo u Buikwe. "Zjistili jsme, že běží přibližně tři roky. Kdykoli se tam vrátíme, zjistíme, že voda teče. " Toto řešení v Kikondo implementovala nevládní organizace Water Mission Uganda.

Islandská vláda již stanovila potřebu vybírat malé platby za vodu, aby zajistila finanční prostředky na provoz a údržbu vodních systémů. Grundfos AQtap s vodním bankomatem tuto potřebu splnil se svou předplacenou kartou WaterCard.

Tak Island nabídl 6,7 milionů USD na čtyřletý program WASH, který by měl být uzavřen v roce 2019. Tyto prostředky zahrnovaly 24 vrtů ve 39 vesnicích s přibližně 45,000 obyvateli; solární, ponorná čerpadla Grundfos SP a solární měnič RSI; a 107 solárních AQtapů ve vesnicích. Bugoba byla jednou z vesnic. V roce 2017 dostala tři AQtap.

Program WASH také zajišťoval sanitární zařízení, systémy získávání dešťové vody, školení a další.

Do roku 2020 bude místní samosprávný celek Buikwij vlastnit tyto systémy. "Komunita musí být schopna provozovat systémy sama," říká Unnur Orradóttir Ramette, velvyslankyně Islandu v Ugandě. "Je to nízkonákladový systém, víceméně bezúdržbový."

Jak to funguje

Nejprve se opakovaně testuje voda ve vrtech, aby se zajistila bezpečnost. Po chlórování je bezpečná voda čerpána do nádrží pomocí solární energie. Odtud gravitace distribuuje vodu potrubím do vodních bankomatů Grundfos AQtap. AQtapy jsou umístěny ve vesnicích.

Vesničané mohou získat nezávadnou vodu pro své domácnosti a malé firmy v těchto vodních uzlech kdykoli během dne nebo v noci pomocí předplacené karty WaterCard.  20 litrů vody stojí  100 šilinků což je přibližně 0,03 USD.

"Chtěli jsme řešení, které by bylo bezhotovostní a které by zajistilo transparentnost při provozu celého systému," říká Unnur Orradóttir Ramette.

Data z transakcí a operací jsou zpracovávána a publikována on-line, jakož i provozní údaje z čerpadel. "Je extrémně snadné převádět peníze v systému AQtap ve srovnání s jinými, které jsem viděl," říká Maurice Ssebisubi. "A za druhé, všechno je řízeno online. Odstraňování poruch lze provést online. Nechceme nikam volat. "

Ředitel Water Mission Uganda’s CountryTom Kisubi říká, že finanční řízení systému zvyšuje sociální udržitelnost projektu. 

Výsledek používání nezávadné vody

Ve vesnici Bugoba, kde jsou AQtapy provozovány více než dva roky můžete vidět rozdíl všude, kde se podíváte. "Vesnice je tak čistá. Už žádné zvracení nebo průjem. Lidé se naučili čistotě a udržují hygienu." říká Annet Kasukya.

Dodává, že její rodina může nyní ušetřit peníze na lékařských a ambulantních návštěvách a její děti mohou chodit do školy. V Bugobě místní učitelé říkají, že počet dětí zapsaných do školy se téměř zdvojnásobil poté, co obyvatelé vesnice získali přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením.

Podle předběžných údajů ambasády po pouhém jednom roce v roce 2018 v celém Buikwském okrese klesla míra nemoci související s nemocími přenášenými z vody o 7%. V Bugobě se snížil počet průjmů ve všech věkových skupinách v letech 2017–2019 o 45%. U dětí mladších 5 let byl snížen na 65%.

Zatímco ambasáda Islandu teprve provede celkové posouzení projektu, počáteční údaje ukazují, že přístup k nezávadné vodě v této oblasti zasáhl přibližně 90% obyvatel, říká maurice Ssebisubi. "Cílem je úplné odstranění průjmových onemocnění ve vesnicích do konce roku 2019," říká.

Udržitelný systém

Kigongo Matiaas říká, že trávil mnoho času návštěvami nemocných na svých cestách do vesnic. To se dnes změnilo. On je ohromen zprávami z místních klinik.

"Nemají moc práce! A když se podíváme na zásoby léčivých přípravků, spotřeba klesla tak nízko. To ušetří vládě spoustu peněz, "říká.

"Mým snem je, aby celá oblast měla systém zásobování vodou, který můžeme označit za bezpečný" dodává.

Velvyslankyně Unnur Orradóttir Ramette říká, že udržitelný rozsah jde nad rámec tohoto projektu WASH. "Přispíváme k lepšímu zdraví, lepšímu vzdělání," říká.  "Chceme být schopni zajistit dostupnou a bezpečnou vodu stovkám milionů lidí na této Zemi," říká. "K dosažení tohoto cíle je zapotřebí společné úsilí." Našli jsme řešení, které se zdá být velmi dobré. "