Podzemní voda je velmi užitečný zdroj.  

Při správném zacházení lze udržitelně získávat čistou vodu. 

Podzemní vodě však hrozí různá nebezpečí.  

Mezi ty nejčastější se řadí znečistění a změna klimatu.  

Změna klimatu se projevuje různými způsoby.  

Typické však je, že suchá místa jsou ještě sušší a deštivá deštivější.  

Nejzávažnější hrozbou pro podzemní vodu je nedostatek srážek. 

Setkáváme se s tím po celém světě.  

Sucha jsou v posledních desetiletích delší a extrémnější.  

Deště jsou navíc silnější a intenzivnější.  

Delší období sucha způsobí, že hladina podzemní vody klesne.  

Pokud by se voda kvůli zavlažování a pití čerpala i nadále,  přirozené vysychání by se tím jen uspíšilo.  

Kromě problémů se suchem jsou navíc deště intenzivnější,  což představuje problém pro doplňování zásob podzemní vody.  

Pokud je totiž počasí takto extrémní,  velká část vody steče po povrchu do potoků a řek,  aniž by se hladina podzemní vody zvedla.  

Další oblasti jako třeba Dánsko zažívají jiný důsledek klimatické změny.  

Na obrázku vidíme, že během roku spadne více srážek.  

Díky tomu se okamžitě zvedne hladina podzemní vody.  

V některých částech Dánska  vzrostla hladina podzemní vody tak, že dosahuje méně než jeden metr pod povrch.  

To ve výsledku znamená, že pokud přijdou silné srážky,  pravděpodobně způsobí povodně.  

Je to proto, že kapacita půdy zadržet vodu  je velmi omezená.  

Posledním važným důsledkem změny klimatu je pronikání slané vody.  

Pokud stoupne hladina moří,  slaná voda se dostane do zvodní, které jsou blízko pobřeží,  a vytlačí tak sladkou vodu.  

Důsledky lze zmírnit tím,  že budeme vodu čerpat dále od pobřeží.  

Mnoho lidí však u pobřeží žije  a na sladkovodních zdrojích jsou závislí.  

Změna klimatu podzemní vodu ovlivňuje v několika ohledech.  

Ať už se na to díváme jakkoli, tyto procesy se již dějí  a co se týče důsledků, vidíme pouze špičku ledovce.  

Vedle změny klimatu je vážnou hrozbou pro podzemní vodu také znečištění.  

Voda je znečišťována různě, třeba úniky nebezpečných látek ze skládek  nebo pesticidy používanými v zemědělství.  

Podzemní voda je často poměrně stará, takže může trvat několik desetiletí,  než se důsledky znečištění plně projeví.  

Průměrné stáří podzemní vody v Dánsku je zhruba 50 let.  

To znamená, že nebezpečné látky se do podzemní vody budou dostávat i poté,  co se zdroj znečištění odstraní.  

Pro vyřešení nebo zmírnění těchto důsledků  jsou zapotřebí znalosti.  

Potřebujeme vědět, kde se voda vyskytuje.

Je zvodeň malá, nebo velká?  Je pod povrchem slaná voda? Odkud se voda vsakuje?  Je poblíž nějaký zdroj znečištění?  Mnoho z těchto problému bereme při vrtání nových vrtů v potaz.  

Snažíme se získat co nejvíce informací.  

Mapujeme půdní vrstvy.  

Určujeme oblasti infiltrace, abychom odhalili možný zdroj znečištění.  

A také simulujeme průtok vody, abychom mohli určit udržitelné tempo čerpání.